a je to pro mě důležitý a asi i těžký /co jinýho, když jsem se tomu tak dlouho záměrně vyhýbala a vlastně do jistý míry kličkuju i teď/
“…i gigolo/aspoň nikoho nevraždí a nekrade/ může být elegantní i odvážný, i když má pružnou morálku, zatímco někomu to první i druhé chybí, zato toho třetího se drží. Co je špatné na situační morálce, když si člověk určuje pravidla podle okolností? Dobré je vždycky dobré a špatné špatné.”
najednou to bylo jasný, šla jsem do knihkupectví a skoro jsem brečela
a.říkal, že mu jí připomínám /jenom prsa měla hezčí/
škoda, že se ta holka nakonec zabije
slyšela jsem jenom “svědomí mám široký dost” a stihla se tomu přiblble usmát
hm, to já očividně taky
Vítej
Otázka je, tak se ta situační morálka pojme. Osobně moc nehledím na to, co ‘by se mělo’ a snažím se, aby jediný zásady, co mám, vycházely intuice pro to, co je dobrý a co ne. A to se pochopitelně může za některých okolností měnit.
A to čtení ti tak trochu závidím… Čtení čehokoliv, co nejsou skripta
No vidíš, číst skripta mi nevadí.
Proč ses vyhýbala čtení?